Youth Camp FREIBERG 2015

Ve dnech 29. – 31. května 2015 se konala v německém Freibergu „Konference mládeže“, které se účastnili mladí lidé ze saského města Freiburg, Gentilly (Francie), Walbrzych (Polsko), Amberg, Freiberg, Klausthal-Zellerfeld (Německo) a z Příbrami (Česká republika).

Tuto akci mezi partnerskými městy finančně podpořilo Město Příbram, za což opravdu moc děkujeme. Konference se proto mohly zúčastnit, a reprezentovat tak Příbram, žákyně naší školy: Táňa Moučková, Veronika Holanová a Lucie Pítová.

Účastníci diskutovali o situaci v Evropě a o její budoucnosti, zamýšleli se nad možnostmi spolupráce a udržení dobrých vztahů mezi národy Evropy. Diskuze se soustředila na tři oblasti: Mládež a kultura, Mládež a sport, Mládež a sociální otázky. Výsledkem třídenního jednání pak byla rezoluce, kterou všichni účastníci podepsali a zavázali se k jejímu plnění. Níže se můžete seznámit se závěry „Konference mládeže“.  Konference  mládeže bude mít své pokračování v příštím roce, kdy se  účastníci sejdou ve francouském městě  Gentilly, aby  porovnali výsledky své práce.

Mgr. Věra Večerková, OA a VOŠ Příbram

 

Do Freibergu jsem se těšila, i když z prezentování Příbrami jsem byla docela nervózní. Hned po příjezdu nás ubytovali ve čtyřhvězdičkovém hotelu a přivítat nás přišel dokonce i sám pan starosta Bernd-Erwin Schramm. Dovolím si říci, že první den byl pro nás všechny dost náročný. Po přednášce a závěrečné diskuzi jsem měla hlavu jak pátrací balón a na další diskuzi jsem se netěšila. V sobotu po příchodu na místní Vysokou školu báňskou nás však čekala hra, která konečně prolomila bariéry, a začali jsme se sbližovat. Navštívili jsme Hornické muzeum a důl. Práce ve třech skupinách, kde jsme si povídali o sportu, kultuře a sociálních otázkách, proběhla dobře a z vyhodnocení naší práce mám upřímnou radost. Večerní bowling či hraní karet mě bavilo, jen je škoda, že jsme ve Freibergu byli tak krátce. 

V neděli po hromadném rozloučení, jež zahrnovalo objímání, mávání a věty typu – „Doufám, že se zase potkáme“, jsme se s dobrou náladou vydali na vlakové nádraží. Mně se ve Freibergu moc líbilo a pevně doufám, že vyjde i účast na konferenci ve Francii, kde bychom se měli sejít příští rok. 

Táňa Moučková, 1. A

 

Návštěva Freibergu, kde se konala „Konference mládeže z partnerských měst Freibergu“, započala vcelku dobře i v klidu. Přestupy z autobusu na metro a z metra na vlaky byly akorát vypočítané. Cestou ve vlaku z Drážďan do Freibergu jsme se učily komentář k prezentaci našeho města. Již zde jsme znervózněly, bály jsme se, abychom prezentaci nezkazily a uměly ji dobře odříkat. Ale to už vlak pomalu zastavoval a my musely najít hotel. Jenom díky paní učitelce Věře Večerkové jsme se dostaly na místo – do Hotelu Kreller. Zde nás přivítal organizátor akce, pan Andreas Schwinger. Přijely jsme o něco dříve, takže obsluha pro nás neměla ještě připravený pokoj. Ještě v posledních chvílích jsme si opakovaly komentáře k prezentaci, mezitím jsme se ale i pozdravily s ostatními účastníky - Francouzi, Němci a Polkami. Za okamžik jsme vyrazili do Vysoké školy báňské, kde se vlastně celá akce konala. Zde proběhlo oficiální zahájení a konečně i prezentace zúčastněných měst, od našich hostitelů jsme dostali i krásnou knihu o Freibergu. Po krátké přestávce následovala diskuze s členem parlamentu EU, Peterem Jahrem, studenti mu kladli otázky typu: jak funguje EU, jakým způsobem mohou získat města více financí od Bruselu, nebo jak by mohla mládež dostat finanční podporu školství či jiných akcí pro žáky. Pan Jahr se snažil na všechny otázky odpovídat či vysvětlovat nám pro nás neznámé věci. 

Po návštěvě pana Jahra jsme se vydali do Freiberského dómu. Zde jsme mohli za doprovodu varhanní hudby zhlédnout nádherný vstupní portál a interiér katedrály. Tento den jsme zakončili chutnou večeří v místní restauraci Pubagay. Naše celkové dojmy nebyly nejlepší, zdálo se nám, že sem vůbec nezapadáme a že máme o politice menší přehled než zástupci ostatních zúčastněných měst. Naštěstí se vše otočilo k lepšímu příští den… 

Ráno 30. května jsme program započali hrou velice podobnou hře „Aktivity“. Osmělili jsme se, zasmáli a možná i trochu sblížili. Okolo 10. hodiny jsme se vypravili na prohlídku města, kde jsme navštívili zdejší doly a svezli se do hloubky téměř 2 kilometrů! Zde nám průvodce vyprávěl o historii dolů či o nerostech, které se zde těžily. Jednalo se především o stříbro. Tento den se zdál být opravdu daleko lepším než ten předešlý. Po obědě v našem hotelu jsme pokračovali v diskuzi na hlavní téma této konference – „Jak zlepšit naše státy a tím pádem i celou Evropu“. Rozdělili jsme se do 3 pracovních skupin, přičemž každá skupina diskutovala na jiné téma (sport, kultura či sociální otázky). V jednotlivých skupinách jsme zjišťovali situaci a možnosti, které má mládež v partnerských městech, dále jsme se snažili vymyslet nové aktivity. Nakonec jednotlivé skupiny všechny výsledky diskuze prezentovaly ostatním skupinám a shodli jsme se na tom, že bychom mohli natočit video o městech a našich školách. Pracovní workshopy skončily a zástupci Freibergu provedli hosty po městě, navštívili jsme i mládežnický dramatický kroužek. Pokračováním byl poslední bod večera v podobě večeře a bowlingu, kde jsme se všichni velice dobře bavili, dokonce i ti, kteří hráli poprvé. Zde jsme strávili asi 2 hodiny, my Češky jsme ještě podnikly noční prohlídku města, kde jsme navštívily kostel, kde se odehrával koncert vážné hudby. Když jsme se vypravily do hotelu, naši přátelé nás pozvali, abychom si ještě zahráli všichni karty, zde jsme se opravdu dobře pobavili a únava na nás nebyla vůbec znát! Když jsme se odebraly ke spánku, bylo nám líto, že tento krásný den tak rychle utekl, a těšily se na další, i když poslední. 

Po brzké snídani jsme si šli sbalit naše zavazadla a společně jsme se vydali na poslední diskuzi a schůzi nás všech. Zde jsme okomentovali, jak se nám setkání líbilo, co bychom popřípadě změnili a byli jsme pozváni na další setkání do Francie, které se bude konat příští rok. A jelikož nám do Česka odjížděl vlak brzy, musely jsme vynechat oběd, společné zakončení konference. Rozloučili jsme se tedy ještě na vysoké škole, se všemi se objali, popřáli si hezkou cestu a opravdu už vyrazili domů. Cestou domů jsme každá z nás zhodnotila náš pobyt pozitivně, moc jsme si ho užily a už se těšíme na další setkání!

Veronika Holanová, 1. A

 

O víkendu 29. – 31. května 2015 jsem se společně se dvěmi spolužačkami zúčastnila „Konference mládeže z partnerských měst Freibergu“. Už v pátek v brzkých hodinách jsme se vydali vstříc novým zkušenostem a novému poznání. Do Freibergu jsem se těšila, ale jakmile jsem si vzpomněla na prezentaci, kterou jsme měli předvést po příjezdu do města, ztuhnul mi úsměv na tváři. Ta představa, že budu prezentovat v angličtině naše město před spoustou neznámých lidí, mě opravdu děsila. Nakonec to vše dobře dopadlo a my podali překvapivě celkem dobrý výkon. Díky naší stydlivosti jsme se spousty diskuzí neúčastnili a seděli a koukali „jako puci“.  Po šesti hodinách intenzivní diskuze v angličtině na téma „EU a mládež“ jsme byly rády, že program skončil a že jsme mohly odejít - naše hlavy byly přeplněny informacemi až k prasknutí. Z té představy, že se druhý den se musím vrátit a poslouchat (ale hlavně se účastnit) další diskuze, jsem měla husí kůži.

Když mi ráno zazvonil budík, opravdu se mi do konferenční místnosti nechtělo. Kupodivu sobotní den začal opravdu skvěle - hrou, která byla založena na principu pantomimy. V tu chvíli jsem poznala, že se vlastně nemám čeho bát a že to nakonec bude fajn víkend. Zasmáli jsme se a pobavili.  Okolo 10 hodiny jsme se všichni sešli před budovou, kde na nás čekala auta, aby nás odvezla do ,,Hornického muzea“, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o historii těžby ve Freibergu a nerostech.  Svezli jsme se malým výtahem do hloubky přibližně 2 km.  Po obědě jsme opět pokračovali v diskuzi o Evropě a jejích problémech a jak ji vylepšit. Rozdělili jsme se do tří skupinek a diskutovali na tři témata – sport, kultura a sociální otázky.  Díky hodinové diskuzi jsem se dozvěděla o sportovních aktivitách ve Francii, Polsku a Německu. Spoustu aktivit máme ohledně sportu společných, například fotbal, basketbal a volejbal. Nakonec jsme se všichni dohromady sešli v konferenční místnosti a každá skupina za sebe prezentovala výsledky diskuze. Sobotní den byl uzavřen konečnou diskuzí a zástupci Freibergu nás provedli po městě, aniž by to bylo na programu. Ukázali nám svoji školu, navštívili jsme mineralogické centrum. Jelikož jsme měli ještě nějaký ten čas, byli jsme pozváni do ochotnického divadla, v jehož souboru hrála jedna studentka ze zástupců Freibergských studentů. Představení bylo velmi zajímavé a zábavné, i když jsme spoustu věcem nerozuměli. Po představení jsme se všichni společně vydali na bowling, který byl spojený s večeří. Tento večer nás všechny velice sblížil. Kolem půl 10 jsme se společně se svými spolucestovatelkami rozhodli započít noční prohlídku města. Kolem půl 11 jsme se vrátili na hotel a hráli s ostatními hosty Freibergu karty.

Ráno jsme se nasnídali a vyrazili naposledy na společnou diskuzi s našimi novými přáteli. V hodinové diskuzi jsme společně komentovali průběh naší konference, a jak se nám líbil pobyt ve Freibergu. Nakonec nastalo to nejhorší – loučení se všemi.  Všichni byli velmi milí a hodní. Jako se mi v sobotu ráno nechtělo tam, tak se mi v neděli nechtělo domů.

Lucie Pítová, 2.A